Tělovýchovní lékaři rutinně provádějí skríningová vyšetření u asymptomatických sportovců všech věkových kategorií, ale také komplexní vyšetření pacientů v rámci léčby pohybem. Vyšetření tělovýchovným lékařem se neobejde bez funkční diagnostiky včetně zátěžového testování a evaluace funkce kardiovaskulárního aparátu. Vyhodnocení celkového kardiovaskulárního rizika by tak mělo být nedílnou součástí vyšetření jak v rámci preventivních prohlídek u sportovců, tak v rámci léčby pohybem u všech pacientů. Jedním z nejvýznamnějších prediktorů kardiovaskulárního rizika je systémový krevní tlak, respektive stupeň a stadium arteriální hypertenze, pokud je tato rozvinuta.
Skríning přítomnosti orgánových poškození je nedílnou součástí algoritmu péče o sportovce/pacienty s podezřením na arteriální hypertenzi, nebo s diagnosou arteriální hypertenze [1]. Intepretace výsledků některých zpravidla ordinovaných vyšetření v rámci tohoto skríningu, jako je elektrokardiogram nebo echokardiografie, může být u sportovců obtížnější z důvodu možné koincidence hypertenzních komplikací s fenotypem atletického srdce (přítomnost voltážových známek hypertrofie levé komory srdeční na elektrokardiogramu nebo vyšší index hmotnosti levé komory srdeční při echokardiografii). Taktéž odhad rychlosti glomerulární filtrace ze sérových hladin kreatininu může být u sportovců zkreslen kvůli vysoké svalové hmotě nebo stravě. Důležitou úlohu tak u sportovců může hrát vyšetření očního pozadí, mikroalbuminurie a cévní tuhosti. Zvýšenou cévní tuhost jakožto samostatně definovanou orgánovou komplikaci arteriální hypertenze můžeme diagnostikovat pomocí komerčně dostupných ultrasonografických přístrojů přímo v ambulanci. Podle dosavadních literárních údajů má výpočet rychlosti šíření pulsové vlny v aortě pomocí synchronizovaného signálu z elektrokardiografu a Dopplerovské ultrasonografie dostatečnou přesnost v porovnání s ostatními zavedenými metodami (Obrázek č. 1). Odhad tuhosti cévní stěny pomocí Dopplerovské ultrasonografie tak může u sportovců/pacientů s vysokým krevním tlakem přispět k určení stadia hypertenze a k rozhodnutí o zahájení léčby [3].
Body pro přiložení sondy na pacientovi, červené šipky (vlevo), Dopplerovké měření toku v pravé
karotidě (vpravo nahoře) a femorální tepně(vpravo dole) (archiv autora)
Literatura:
- Williams, Bryan, et al. „2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial
hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European
Society of Cardiology (ESC) and the European Society of Hypertension (ESH).“ European heart
journal 39.33 (2018): 3021-3104 - CALABIA, Jordi, et al. Doppler ultrasound in the measurement of pulse wave velocity:
agreement with the Complior method. Cardiovascular ultrasound, 2011, 9.1: 1-6. - Reference Values for Arterial Stiffness‘ Collaboration. „Determinants of pulse wave velocity
in healthy people and in the presence of cardiovascular risk factors:‘establishing normal and
reference values’.“ European heart journal 31.19 (2010): 2338-2350.